Už!

Včera u nás zaplála první adventní svíce, trošku se zpožděním... V rozvrkočeném adventním hnízdě z borůvčí se týden co týden vyklube další plamínek. A až budou čtyři...

Jen malý Fanda si při mém motání posteskl - kdybys to tak pletla až před Vánoci... Proč? Voní to moc vánočně, a já to asi nevydržím... :)

Přeju všem adventní trpělivost s prožíváním každého krásného dne.

Přírůstky

Stádo vlnou plněných oveček-hraček se rozrostlo o nové členy, ovečku v kostkovaných šatech, beránka s dobrou náladou a ovečku s teploučkým svetrem.

 

  

 

Nakoukněte...

Dnešek voní rozmarýnou

Zase jsem pozadu. Teprve dnes se dostávám k tomu, aby advent žil i u nás doma. Předešlých čtrnáct dní jsem věnovala veškeré úsilí tvorbě, to bylo zakončeno víkendovými adventními trhy v Hradci Králové. Takže teď - hurá domů :).
Ráno začalo voňavě, drolila jsem rozmarýnové lístky, zavoněly celou kuchyní.

Přeju i Vám voňavý den a přikládám pozdrav z adventního Hradce.

Mašrůmky

Vlněné, na lněné nitce. Pokud chcete servírovat, stačí nitku vytáhnout :).

Pěknou neděli všem!

Brum!

Pro změnu dva medvědi...

Hezký víkend všem!

Koníci houpací

          Houpu, houpám

               k hvězdným loukám

          V náručí tě nesu

               k bílému lesu

          K vločce

               vločka

                     neboj, už se dočkáš...

Třpytivé dny přeju!

Na vánoční vlně

I když jsem pořád ještě myslí v podzimu, moje prsty už pracují plně vánočně.
Než se pustím do šití, věnovala jsem se plstění. Tak trochu "alternativně", plstila jsem z vlny z oveček valašek, která se k plstění nedoporučuje. Ale já jsem nadšená, výrobky jsou sice takové "natur", s vykukujícími drsnými chloupky - to vůbec neva, je to, jak když vás ovečka pošimrá...

Máte-li chuť, nakoukněte :)

Hezký nový týden!

Vůně kuchyně

Co dělá domov domovem?
Je toho hodně, a vůně kuchyně k tomu patří. Dnes vaříme a pečeme francouzský crumble a cosi na způsob čínské kuchyně.

Jsem sice doma dopoledne sama a děti obědvají ve škole, ale pokud čas a vůle dovolí, snažím se něco ukuchtit. Doma to pak voní a na příchozích dětech, od nejstaršího týnejdžra po benjamínka, je vidět, jak jim ta atmosféra rozjasní tvář, zvlášť když je poté ještě podnícena chuťovým vjemem.
Nemyslete si, nechci děti nějak vykrmovat, vařím v rámci svého jídelního režimu ála francouzský život (který ve chvílích nepříznivých prokládám čokoládou, achjo...). Někdy uvařím jen suchou rýži a ve druhém hrnci dušenou zeleninu, už záleží jen na dětech, s čím a jak to smíchají. I to mají rádi, hlavně že je doma někdo čeká, a navíc s plným hrncem :).
A když se jídlo hned nesní, hurá, nemusím chystat večeři.

Přeju všem voňavý a slunečný den!