Nechci přeskakovat podzimní čas, jen houšť šustícího listí, ševelících dešťových kapek a orosených jablek!
Jen se chci podělit o radost; přišla jsem tuhle na netu na milý krámek, Home and Garden. Zaujali mě sklenění ptáčkové, něžní, křehcí, s jemnou (a nepřehnanou) patinou.
Už jsou u mě doma. A aby se jim na Vánoce hezky a měkce čekalo, ve stejném obchodě jsem jim koupila krabičku, ta stojí neméně za zveřejnění.
A když se krabička zavře, koukněte - kdo ptáčky hlídá?
Alea iacta est :), představuju novou autorskou hračku - dětské hrací kostky, šité ze zpevněné bavlny a celé naducané naší jesenickou vlnou. Začala jsem dvěma vzory, s ptáčky a zvířátkovým, na každé z kostek je šest autorských obrázků přetištěných na bílé bavlně.
Bydlíme kousek od lesa, přesně asi dvacet šest metrů, takže je pochopitelné, že když ráno otevřu okno, zazní ranní koncert. On tedy zní, jak jsem tuhle zjistila, už od ranních čtyř hodin, ale to jsem slyšela opravdu mimoděk :). Mluvím sice v přítomném čase, ale všimli jste si, že v několika posledních dnech začíná ptačí zpěv slábnout? Říká se, že do svatého Jana, tzn. do 24. června nebo tak nějak kolem, ptáčci prozpěvují svoje vábicí písně, pak už asi myslí na to, jak se postarat o novou generaci a nabrat sílu na zimu, kdoví...
Jako pozdrav všem ptáčkomilům posílám pěnkavu, slavíka a ukřičeného vrabce.