Pohled do léta

Není to pohled za létem, snad ještě chvilku pobude...


Pohled z okna ven, kde pálí slunce, kobylky cvrčí, děti pokřikují, motýli usedají na květy a rozpálená střecha ještě víc ohřívá vzduch.

Pohled přes koláč vonící vanilkou a švestkami, z výjimečně tiché kuchyně, občas jen něco pronese andulka.

Přeju i Vám ještě dostatek letních pohledů, než se za létem začneme otáčet.

Adolescentky

Tak babičce vykvetly slunečnice. Všimla jsem si toho tuhle ráno.

Slunce svítilo pěkně od východu, dvě velké slunečnice se mu dívaly směle do očí, ale těm dvěma, které ještě pořádně nekvetly a teprve dospívaly, to bylo úplně jedno. Jedna koukala k jihu, druhá trucovala na sever. Vypadalo to na typickou pubertální rebelii.

Říkala jsem si, že schválně pohlídám, jestli až "dospějou", budou se poslušně otáčet za slunečním kotoučem, ale pointa je úplně jiná.

Ani jedna ze slunečnic totiž během dne nemění polohu svého květu. Připadá mi to zvláštní, ale je to tak. Víte někdo proč?

Napadlo mě, že když rostly, bylo pořád zataženo a často pršlavo, a tak nepřijaly heliotropismus za vlastní. Kdoví...

Tak aspoň tu pointu: "Co se v mládí naučíš..." a "proutek se musí ohýbat, dokud je mladý" :).

Přeju hezký nedělní večer!

Švestkový dvojctihodný

Švestková sezona je lepší než okurková. Jednak jsou švestky sladší, jednak z nich jde upéct koláč.

Trochu jsem se inspirovala u svého taťky, výborného kuchaře (domácího, ne profesí), který tuhle upekl koláč se švestkami a tvarohem. Ačkoliv se honosíme titulem město, po páté hodině odpolední už v obchodě tvaroh není, tudíž jsem použila kysanou smetanu a bílý jogurt. Ale pěkně popořádku.
Základem dvojctihodného švestkového koláče je kynuté těsto, obyčejné, skoro nesladké a nemastné, v množství, které pokryje tenkou vrstvou vymazaný plech.
Z kelímku kysané smetany a dvou malých kelímků bílého jogurtu vymícháme krém a pěkně osladíme - těsto sladké není, kromě trochy cukru do kvásku, švestky taky nesladíme, někde se ta sladkost prostě vzít musí. Do krému přidáme lžíci rumu a asi dvě lžíce škrobu, kukuřičného či bramborového, a dojemna vyšleháme.

Krém se rovnoměrně rozprostře na těsto. Do krému se poté vetknou neodolatelné vyloupané švestky.

Druhou ctihodnost koláči přidá drobenka, v klasickém složení z mouky, cukru krupice a kousku másla. 

Kdo si chce trochu křupnout, přisypte hrst ovesných vloček. Zpracovanou drobenkou se rovnoměrně posype koláč.

Pak se peče a čeká...

...až je upečeno. Nechte chvíli vychladnout, jogurt se smetanou a škrobem trochu "zpudinkovatěly", tak ať hned nevytečou.

Dobrou chuť a příjemnou švestkovou sezonu!

Květina pro tento den

Květinou pro dnešní den, ze kterého nám už moc nezbývá, vyhlašuju roketu.
Roketu, rukolu, roket, jak kdo říká. Považuje se spíš za zeleninu či bylinku, ale ochotně kvete drobnými žlutými kvítky - takže i květina. Miluju její zemitou chuť se štiplavými podtóny, která připomíná ředkvičku, při troše fantazie slaninu :). Míchám ji do salátů, těstovin..., když projdu kolem záhonku, ráda si lístek utrhnu a sním jen tak.

Dnes byla roketa přísadou k červené řepě.

Uvařená, oloupaná a vychlazená červená řepa se nakrájí na kostičky a zalije zálivkou z balzamikového octa, olivového oleje a sojovky (jedině Heinz :) ). Je to má oblíbená zálivka, dá se použít snad na všechnu zeleninu, syrovou i vařenou. Ingredience olej:sojovka:ocet jsou přibližně v poměru 2:1:1, intenzivně je vymíchejte, vznikne z nich mírně hustá omáčka.

Na řepu se zálivkou patří už jen trocha čerstvě namletého pepře a - roketa.

Dobrou chuť a hezký večer!

Voní a chutnají

Zahrada už pomalu ztrácí svou letní jásavost, škoda...

Zachycuju ji fotoaparátem, občas tužkou a pastelkami, nosím květiny do vázy a marmelády do sklepa. Suším bylinky, míchám čaje a voním ke směsím koření.

Ochutnejte růže a levanduli!

Pěkné a voňavé chvíle přeju!

Kamínky s příběhem

Chladné odpoledne posledního únorového dne tohoto roku v anglickém Brightonu. Chvilku prší, chvílemi duje vítr od moře i k němu, prsty mrznou, ale to není překážka, abych nesbírala omleté pazourky na břehu, občas se k nim přidá i hladká mušle.

Slunečné, příjemné odpoledne letních prázdnin o půl roku později. Vánek nadzvedává okraje ubrusu na zahradním stole, pazourkové kamínky se díky háčku a bavlně mění v pomocníky, s nimi už ubrus neuletí.

Přeju pěkné dny, a když ne slunce, tak aspoň zavanutí mořské brízy...

Chvilky zahradní

Když vyjde slunce...

...je třeba donést ho kousek domů

Přeju všem krásnou neděli a slunce aspoň kousek :)

Radosti

Libo-li kroasán?

Kamarád našich dětí slavil narozky, pozvaní na oslavu jsme byli všichni, celá rodina. A co jiného přinést než něco k snědku?
Kroasány jsou rychlé a jednoduché, samozřejmě když použijeme kupované listové těsto (na vlastní se taky někdy chystám :) ). Jahodová marmeláda už byla domácí.

Následovalo krájení těsta, rozválení na dlouhé trojúhelníky, pak vložit marmeládu a pěkně zamotat do rohlíku. Špičky jsem ale složila dovnitř, aby marmeláda při pečení neutekla.

Rozkvedlaným vajíčkem od našich slepiček potřené se rohlíčky upekly v pěkně vyhřáté troubě.

Nutno říci, že založení růžků jsme podcenila, takže jahody směle vykypěly ven. Nevadí, i to se dá zachránit - horkou rozpuštěnou marmeládou jsem kroasány potřela a pěkně zacukrovala. Vznikla z toho slaďounká krustička, díky které se rohlíky svou sladkostí přiblížily snad baklavě. Nevadí, však to děti vyběhají :).

Přeju sladké letní dny!