Sub rosa

Na Fleru se účastním meziklubové soutěže, vlastně už druhý rok. Protože mé logo je nebarevné, patřím do klubu Černobílých. Tento měsíc bylo vyhlášeno téma Středověk. Nechala jsem se inspirovat středověkou klášterní zahradou, výsledkem je malá kabelka - jen tak do ruky, na ples, na procházku horkým letním večerem, na uschování tajemství...

Pěkné dny všem!

Modravá

Taková byla dnešní sklizeň. No, sklizeň, taková skliznička, trocha levandule, yzopu, pár květů sametového plaménku do vázy a bazalka, prostě co jsem stihla, než zase začlo pršet.

O levanduli jsme tu už určitě mluvila; každoročně jsem jí mívala při sklizni plnou kuchyň, až se mi z toho chtělo spát :), letos ale některé keříky nepřežily zimu, nově vysazené většinou ještě nevykvetly. Kytice sušené levandule jsme mívali po celém bytě, na podzim k nim přibyly hortenzie. Letos to ale bude jiné - levandule mám jen dvě kytky, tak nasuším i další květy a bude to pestřejší.

Bazalka se sice barevně z modravosti trochu vymyká :), ale mám z ní velkou radost. Plná mísa! Po prvním sestřihnutí, které tedy dnes proběhlo, většinou ještě stihne narůst znovu a máme pak bazalkovou "otavu". Na sklizených lístcích je sice vidět odraz našeho středoevropského podnebí, přece jenom střídání slunce a dešťů tolik bazalce nesvědčí, ale na chuti jí to neubere. A nádherně voní, to bude pesto!

Přeju krásné letní dny!

Bylinkování

Docela ráda vařím marmelády, s lehkým donucením vyrábím ovocné sirupy, ale MOC ráda suším bylinky. Je to taková voňavá práce, sklízení, sušení a ukládání pro chvíle příští.

Když se čerstvá vůně bylinek ztrátou vody mění na lehce sennou, úplně cítím atmosféru zimního večera ve vyhřáté kuchyni s šálkem kouřícího čaje před sebou na stole.
Ale na takové rozjímání je ještě brzy :), od bylinek není daleko k lučímu kvítí - třeba takovému, které neuvadne a ozdobí kuchyň.

Pěkné a voňavé dny všem!

Nad Tatrou se blýskalo

Uplynulý týden nebyl kvůli dešťovým průtržím a bouřkám zrovna ideální na horské výlety, ale to jsme samozřejmě nemohli předem vědět. I přes tuto nepřízeň si naše rodina z Tater dovezla skvělé zážitky, pominu-li nesnadné sušení mokrých svršků, stálé přepočítávání české měny na eura a svůj zlomený malíček.

Ale stálo to za to :).

Přeju krásné prázdninové dny!

Česká královská

Marmeládu vařenou z jahod a borůvek ve Švédsku označují jako "královskou". Taky mi moc chutná, ale letos borůvky zklamaly, natrhaly se tak do dvou hrstí. Proto jsem vsadila na druhého favorita, kterého bych označila jako marmeláda "česká královská". Pravda, případnější by bylo "česká republiková", ale to už nemá to kouzlo :).

Tou dobrotou je marmeláda z malin a černého rybízu. Jsou v ní sice trochu větší zrníčka než ve švédské variantě, ale to vůbec nevadí, je to delikatesa jak na chleba s máslem, tak na palačinky.

Základem jedné dávky marmelády je kilo zmíněného ovoce asi tak jedna ku jedné a želírovací přípravek, kterému ke správné hustotě marmelády stačí přidat půl kila cukru. Není to pak přeslazené a chuť ovoce zůstává výrazná. A ta barva!

Protože nás zítra čeká neděle, posílám kafíčkově pohodový pozdrav :)

Kulinářsky

Abyste si nemysleli(y), že se u nás pořád jen šije nebo pobíhá po zahradě, dnes něco z kuchyně.
Italské bazalkové pesto jistě znáte, známá je i varianta, do které se přidávají sušená rajčata, pesto pak místo zelené barvy získá takovou tlumenou červenou. Jelikož má můj muž rád všechny ingredience rajčatového pesta kromě bazalky, naší oblíbenou domácí pochutinou je "červené pesto".
Základem jsou sušená rajčata. Asi před měsícem u nás měli kilo čerstvých rajčat za pouhých devět korun; manžel měl sice jakési uštěpačné poznámky o radioaktivitě, nicméně koupila jsem rajčat hned deset kilo a sušila a sušila. Nakonec naložila do olivového oleje.

A teď k našemu pestu: kromě sušených rajčat, asi dvou hrstí, budeme potřebovat tři stroužky česneku ("chlapi" asi pět, a velkých), hrst oregana, trochu majoránky, skleničku olivového oleje, jedno uvařené rajče nebo trochu rajského protlaku, sůl dle chuti (záleží na tom, jak jsou rajčata nasolená) a dva pytlíky mandlí. Mandle nahrazují piniová semínka, když je jich tam víc, pesta je tím pádem taky víc a má pěkně hustou konzistenci. Mandle umeleme najemno v čopru, ostatní suroviny rozmixujeme.

Mandle se pak s tekutou směsí vymíchají do hladkého a voňavého krému, který přiláká všechny, kteří jdou kolem :)

Nezmínila jsem sýr, ten už si každý dodá sám, zvlášť když pesto míchá s těstovinami (i když klukům nejvíc chutná na rohlík). Chtěla jsem teda říct, že zamíchaný sýr se začíná první kazit, ale tato poznámka je dost bezpředmětná, protože pesto v misce u nás vydrží maximálně dva dny, pak už je miska prázdná.

Dobrou chuť!

Plánování...

...vzalo za své.
Na začátku prázdnin jsem si naivně naplánovala, co v následujících dnech ušiju, uháčkuju, namaluju... Ač se snažím, plán neplním, dnes konečně alespoň první dva kousky.
Kabelky ze lnu a romanticky vzorované bavlny, s větším prostorem, zipem, knoflíky, na rameno i cross-body.

Posílám všem květinový pozdrav!

Vzpomínky

Léto v plném proudu, parno, horko, slunce... Asi to byl pud sebezáchovy, že jsem se chtěla zchladit. Trochu netradičně, v prohlížení jarních fotek - objevily se tenkrát s prvními květy, vlahým deštěm a chvilkami, kdy se dal odložit poprvé svetr. Vzpomínáte?

Nicméně, dost nostalgie, léto je tu. Hezky si ho užijme!

Od babičky

Ono je to tedy i od dědečka - pár prázdninových vůní, chutí, slunečních paprsků...

Přeju všem příjemné letní dny.

Restík

Nějaký ten propršený čas není občas na škodu, člověk aspoň může na světlo vytáhnout v hloubi paměti zasunutou záležitost a dovést ji ke konci.
Dlouho, dlouho mi v šuplíku ležel náramek, který jsem kdysi navlékla jen tak na drát. Ze starožitných jabloneckých korálků v barvě granátů, broušených, místy nepravidelně, a tak autentických, že by se snad i za kamínky daly považovat.

Konečně tedy dostaly vytouženou podobu - jako dvouřadý ketlovaný náhrdelník, který tvoří skvělé duo s náušnicemi   z tmavě červených bublinek.

Trocha vůně do ubrečeného dne

Včera jsem sklidila další várku růžových lístků, dobře tak - asi u vás taky prší, takže dnes by z nich už nic nebylo. A samozřejmě jsem pár květů donesla domů.
Mezi nimi růži se zajímavou hrou barev květu, galku Président de Séze. No nevím, má ještě dvě synonyma, Jenny Duval a Mme Hébert, snad se šlechtitel nemohl rozhodnout, které ctitelce růži věnuje, až ji připsal nějakému prezidentovi...

Président krásně voní, takže jestli vybíráte, čím ozdobit svou zahradu, vřele doporučuju.

Všem hezkou neděli!

Penny Lane

Vykvetla! Mám radost. Penny Lane je růže, zvaná skotská, akorát nevím proč, snad že pan Taylor, který ji vyšlechtil, byl Skot? Popínavá, podle mě spíš keřovitá, jemné barvy, plný květ, příjemná vůně. A teď se vytasila s pár květy.

A ještě z jednoho důvodu ji mám ráda - nese jméno mé nejoblíbenější písně od Beatles, možná ji znáte i v české verzi.

"...tráva v dláždění je mechová" :)

Hoď si kostkou!

Alea iacta est :), představuju novou autorskou hračku - dětské hrací kostky, šité ze zpevněné bavlny a celé naducané naší jesenickou vlnou. Začala jsem dvěma vzory, s ptáčky a zvířátkovým, na každé z kostek je šest autorských obrázků přetištěných na bílé bavlně.

Hezký víkend!