Je toho hodně, a vůně kuchyně k tomu patří. Dnes vaříme a pečeme francouzský crumble a cosi na způsob čínské kuchyně.
Jsem sice doma dopoledne sama a děti obědvají ve škole, ale pokud čas a vůle dovolí, snažím se něco ukuchtit. Doma to pak voní a na příchozích dětech, od nejstaršího týnejdžra po benjamínka, je vidět, jak jim ta atmosféra rozjasní tvář, zvlášť když je poté ještě podnícena chuťovým vjemem.
Nemyslete si, nechci děti nějak vykrmovat, vařím v rámci svého jídelního režimu ála francouzský život (který ve chvílích nepříznivých prokládám čokoládou, achjo...). Někdy uvařím jen suchou rýži a ve druhém hrnci dušenou zeleninu, už záleží jen na dětech, s čím a jak to smíchají. I to mají rádi, hlavně že je doma někdo čeká, a navíc s plným hrncem :).
A když se jídlo hned nesní, hurá, nemusím chystat večeři.
Přeju všem voňavý a slunečný den!
